- Milana Grauová

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:


O slušnosti, pracovitosti a pravdě...


Přiznávám se. Jsem starosvětská...
Věřím na pracovitost, slušnost, pravdu a humanitu.
Tím současně přiznávám, že nejspíš nikdy nenabídnu občanům města Hodonína zkratky k trvalé prosperitě, bezpracnou cestu k úspěchu, jednoduchá hesla a prvoplánovou kritiku těch, kteří nesdílejí mé názory.   
A co víc - nemyslím si, že obyvatelé města Hodonína jsou tak hloupí, aby jim stačila jen pouhá populistická kritika "těch druhých", aby uvěřili a vzdali se právě zmíněné slušnosti, pracovitosti a pravdy sami a bez rozmyslu.
Věřím totiž docela starosvětsky také v pracovitost, slušnost a úctu k pravdě i u samotných občanů Hodonína.
V posledních týdnech jsem se stala nejen já, ale i moje rodina, terčem nevybíravých a lživých útoků hodonínské politické opozice - především dosud nikdy v Hodoníně nepracující, ale o to arogantnější strany Svobodných.
Poprvé jsem se setkala v hodonínské politice s podvodným a nemravným útokem na studenta, který bez ohledu na osobní zisk a prospěch pracuje pro město ve kterém se narodil a které má rád.
Zástupci Svobodných, kteří sami ve skutečnosti nejsou opravdovými Hodoňáky, protože v tomto městě nebydlí ani nepracují, posunuli svým vlastním zvrhlým myšlením pomyslnou laťku  do dosud nevídaných výšin drzosti.
Svoji vlastní touhu po politickém úspěchu, spočívající v mém odvolání z funkce starostky, spojili s naprosto fakticky neopodstatněným útokem na moji dceru, která je od dětství vedena celou rodinou k pomoci svému městu a k principům, které sama uznávám. Totiž k výše zmíněné pracovitosti, slušnosti a pravdě.
Svobodní zaútočili vlastními lživými domněnkami na neziskové sdružení, které se snaží devět let bez jakéhokoli platu nebo osobního zisku pracovat pro Hodonín a zlepšení podmínek pro podnikání v tomto městě. Neziskové sdružení Agentura na podporu podnikání Hodonín pomáhalo při revitalizaci malých i velkých kasáren, vypracovalo studii pro zřízení Podnikatelského inkubátoru a posledních letech se zabývá zpracováváním studií, které řeší aktuální stav a doporučení pro turistický ruch v Hodoníně. Agentura se přitom neomezuje pouze na akademickou činnost a byla iniciátorem festivalu Slovácké rockování a později největšího festivalu v regionu Made of Metal, který do města přivedl během pouhých dvou let téměř 8.000 návštěvníků. Agentura APPH pracuje bez zisku a platů, pokud se v minulosti z některé akce zisk vygeneroval (Slovácké rockování), poukázalo jej sdružení APPH na zřízení nových lůžek v hodonínské nemocnici.
Stydím se za zastupitele, kteří útočí proti občanům města... Za zastupitele, kteří lžou a podvádí.
Nezbývá mi než se ptát... Znáte někdo pana Buráně a slečnu Iškovou, tyto arogantní kritiky lidí, kteří dlouhá léta pracují bez nároku na zisk pro své město?Jak jsem už napsala v úvodu, věřím v pracovitost, slušnost a úctu k pravdě občanů Hodonína.
Každý den - od rána  až do večera - se snažím v Hodoníně naslouchat vašim názorům a pracovat pro město. Domnívám se, že je to nutné, v Hodoníně je mnoho problémů k řešení a vyřešení. Nedokázala bych to bez podpory své rodiny, která má Hodonín ráda a přemýšlí o problémech města stejně jako já. A to má snad být to skandální a senzační odhalení? Ptejme se raději,co kdy udělali pro Hodonín zastupitelé Buráň a Išková. Domnívám se, že teprve výsledky vlastního úsilí, dají dosud pro Hodonín nijak neužitečným Svobodným, právo kritizovat ty, kteří již pro město pracují delší dobu.
Jsem si naprosto vědoma toho, že od ideálního stavu je město stále ještě hodně daleko, zásadně ale odmítám, že práce lidí, kteří se snaží o zlepšení života ve městě, má být jakýmkoli způsobem znevažována a urážena.
Jak říkám, jsem starosvětská.
Věřím na pracovitost, slušnost a pravdu.


Milana Grauová
starostka města Hodonína


Úvodník

Dovolím si úvodem svého zamyšlení parafrázovat našeho národního klasika Vladislava Vančuru a konstatovat, že:“Tento způsob politiky, zdá se mi poněkud nešťastným.“

Komunální politika se totiž po volbách v roce 2010 stala podivuhodným bitevním kolbištěm, kde se spíše než práce pro město, řešily osobní ambice, sympatie a antipatie místních politiků. V  lednu roku 2010 po nástupu do funkce starostky jsem do úvodníku Hodonínských listů napsala tato slova: “Jsem přesvědčena o tom, že vedení města Hodonína by se mělo zabývat více problémy občanů než problémy vlastními.“ Netušila jsem, jak aktuální budou tato slova ještě o tři a půl roku později. Problematická situace na radnici však nevznikla ani zčistajasna „jako blesk z čistého nebe“, ani bez důvodů.
Na problémy v hodonínské komunální politice se totiž začalo zakládat právě již před zmíněnými volbami v roce 2010. Jak konstatuje bývalý starosta Hodonína Jiří Koliba v MF Dnes ze dne 21. května tohoto roku:“  "Došlo k velkému zhrubnutí v jednání i ve vztazích mezi zastupiteli. Takové otevřené nepřátelství mezi jednotlivými zastupiteli, kluby a frakcemi, to nikdy v Hodoníně nebylo. To se objevilo někdy v polovině minulého volebního období."  Je to pravda, v té době se sešla v Hodoníně skupina lidí, která založila vlastní politickou kariéru na pokroucené negativitě a agresivním nepřátelství. Poprvé se v hodonínské politice zavedla „pomluva“ jako regulérní způsob volební kampaně.  V období po volbách se však - žel - ukázalo, že agresivní ambice, intriky a pomluvy nebyly u těchto lidí pouze předvolebním tahem, ale že jsou jejich osobitou formou komunální politiky.
Proto také došlo před dvěma týdny k odvolání starosty. Starosta Taptič nerespektoval základní principy demokracie, kterými jsou: přijetí názoru většiny, volný přístup zastupitelů a občanů k pravdivým a nezkresleným informacím. Pan Taptič tak selhal nejen v jednání s opozicí, ale především při spolupráci se samotnými koaličními partnery.
Ve výše zmíněném článku z roku 2010 jsem mimo jiné také napsala: “Starosta nemá v českém komunálním systému nijak zvlášť výlučné postavení a bez podpory sám mnoho nezmůže. Neměl by být sólistou, spoléhajícím se na vlastní nadřazenost propůjčenou funkcí. Starosta musí být stejný týmový hráč jako všichni ostatní, kteří chtějí v dnešní složité době ve svém oboru uspět. Musí si být stále vědom toho, že jeho největším kreditem je důvěra občanů, spolupracovníků a respekt oponentů.“
Tato slova vyjadřují mé chápání funkce starosty a budou mým krédem i pro budoucnost. Nechci, aby Hodonín přešlapoval na místě a konstruoval teorie poukazující na údajné “chyby“ kdesi v minulosti, ale aby se pohnul vpřed.

Už je pět minut po dvanácté…


Anketa

Miniaplikace
 
 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky